Top 10 similar words or synonyms for zetskou

drinskou    0.890336

bánovinou    0.810447

vardarskou    0.807576

sávskou    0.799515

frýgií    0.772578

východoasijskou    0.772546

vardarská    0.772385

nekovalentními    0.769203

knínicemi    0.769124

saratovskou    0.766379

Top 30 analogous words or synonyms for zetskou

Article Example
Moravská bánovina Mezi další města, která se na území regionu, rozkládajícího se víceméně na území východního Srbska a části Kosova patřila: Jagodina, Ćuprija, Paraćin, Kruševac, Negotin, Pirot a Zaječar. Na severu hraničila Moravská bánovina s Dunajskou bánovinou, na západě s Drinskou a Zetskou bánovinou a na jihu s Vardarskou bánovinou.
Vardarská bánovina Vardarská bánovina ( ) byla jednou z devíti provincií (bánovin), na které bylo v letech 1929 - 1941 rozčleněno Království Jugoslávie. Nacházela se na jihovýchodě Jugoslávie a zahrnovala celé území současné Republiky Makedonie, jižní část Srbska (Leskovac, Vranje) a jihovýchod Kosova (Priština, Prizren). Sousedila s Moravskou bánovinou a Zetskou bánovinou. Byla pojmenována po řece Vardar. Správním městem Vardarské bánoviny bylo Skopje.
Přímořská bánovina Bánovina na severu hraničila se sávskou, na východě se zetskou a na severovýchodě s drinskou. Důležitými centry byla kromě hlavního města ještě také Mostar a Knin, na západě tvořil Italskou enklávu Zadar. V roce 1939 bánovina zanikla, když se stala součástí autonomní Chorvatské autonomní bánoviny. Po roce 1945 bylo její území rozděleno mezi Chorvatsko a Bosnu a Hercegovinu.
Kosovo Další sčítání roku 1931 bylo provedeno již po dokonané správní reformě. Oblast dnešního Kosova byla rozdělena mezi Vardarskou, Zetskou a Moravskou bánovinu, dopočtem jednotlivých srezů přesto můžeme dopočítat jednotlivé údaje. Celkově Kosovo obývalo 552 064 lidí, z toho 387 604 (70,2 %) muslimů a 150 745 (27,3 %) pravoslavných.
Podgorica Nejstarší dochované zmínky o osídlení pocházejí z pravěku, konkrétně z pozdní doby kamenné. V Ilýrii byla tato oblast mezi Zetskou nížinou a Bjeloplavićským údolím osídlena dvěma ilyrskými kmeny - Labeáty a Dokleáty. Populace města byla mezi 8 000 a 10 000 obyvateli a byly zde vyřešeny všechny otázky tehdejšího moderního města. Díky obranné pozici, vhodné geografické poloze, příznivým klimatickým a ekonomickým podmínkám to bylo město velmi důležité.