Top 10 similar words or synonyms for synovskou

kumpricht    0.866038

frühzeit    0.865790

quincerot    0.865194

vasdekiová    0.863919

hubbacková    0.863184

山西    0.861575

ouzouer    0.861104

pandíóna    0.861087

insgesamt    0.860346

dierrey    0.860184

Top 30 analogous words or synonyms for synovskou

Article Example
Kadiš a jiné básně Ginsbergovo dětství tak bylo velmi těžce poznamenáno tímto matčiným stavem a Ginsberg v básni vzpomíná, jak ji musel vézt do blázince, vzpomíná, jak se mu nahá nabízela, její pokusy o sebevraždu... V tomto díle se autor vyrovnává s bolestnou zkušeností a vyjadřuje i soucit, lítost a dokáže dát najevo synovskou lásku.
Petr Beneš (redemptorista) Ve stejné době byl Bezák odvolán ze své funkce. Beneš uvedl, že jej poznal coby člověka hluboké víry. Vyjádřil lítost nad tím, jakým způsobem byla veřejnost o případu informována, a "„z vyjádření těch, kteří si synovskou poslušnost pletou se slepou oddaností a kritiku považují za protiklad lásky“".
Korunní princ Rudolf Na konci roku 1888 již bylo hodně patrno, že Rudolf nemůže počítat ani s žádnou podporou obyvatelstva monarchie. Jedny si popudil svým prožidovským postojem i přáteli z řad Židů (útoky v novinách byly takřka na denním pořádku), druhé pak tím, že byl Habsburk. Antisemitský postoj v monarchii byl v té době velmi výrazný. Nechtíc do něj byla zatažena i císařovna Alžběta, vášnivá obdivovatelka židovského básníka Heinricha Heineho, když se rozhodla věnovat na stavbu Heinova památníku v Düsseldorfu nemalý obnos. Rudolf nad počinem této krásné paní, s níž si vlastně nerozuměl, pociťoval obrovskou pýchu i radost, hrdost, úctu i synovskou lásku. Svého židovského přítele novináře Moritze Szepse v prosinci 1888 poslal do Paříže, aby tam od Heinových příbuzných zakoupil autografy tohoto básníka. Těžko říci, zda císařovna 11 Heinových dopisů jako Rudolfův dárek ocenila, zda pocítila, jak na ní Rudolf lpí synovskou láskou. Zřejmě ne, Alžběta byla příliš zaměstnána zásnubami své nejmilejší dcery Marie Valerie s Františkem Salvátorem a odloučení od ní ji tížilo daleko více. Nepostřehla tedy, že když se Rudolf o Štědrém večeru zhroutil, že je životem znavený, nemocný a zoufalý a že nemůže dál. Na Štědrý večer Alžběta dovedla syna k Valérii coby nevěstě a řekla mu, že doufá, že až budou rodiče jednou mrtvi, že bude o sestru vždy vřele pečovat. Rudolf jí padl kolem krku a propukl v hluboký, zoufalý pláč. I císařský pár nemohl udržet slzy. Rudolfovým výrokům, že to s ním spěje ke konci, však nikdo nepřikládal ten význam, který se o pět týdnů později děsivě naplnil.
Antigonos (Mysliveček) Antigonos je stále zatvrzelý a raději podstoupí smrt, než aby se Alexandrovi podřídil. Démétrios se svěřuje s plány na osvobození otce své sestře Isméné, ta je ale považuje za bláhové a beznadějné. Démétrios ještě jednou v audienci u Alexandra prosí o propuštění svého otce; když však Alexandr odmítá, Démétrios jej napadne zbraní a pod pohrůžkou zabití donutí propustit Antigona. Jakmile je Alexandr s Klearchovou pomocí uvolněn, hodlá se pomstít. Démétrius však již svého cíle, svobození otce, dosáhl a hodlá odevzdává se Alexandrovi na milost - a ta skutečně přichází, neboť Alexandr je dojat jeho synovskou láskou a propouští jeho i Bereniké. Milostný vztah obou mladých lidí však není naplněn, neboť Bereniké se musí vrátit k Antigonovi. Zoufalý Démétrios hledá smrt v boji.
Bražná Antonín Lacina byl komerční rada, arcibiskupský notář, konsistorní rada a nesl i další tituly. Po celý život byl dobrým českým knězem, který pomohl každému, kdo potřeboval. Jeho zásluhy ocenil kardinál K. Kašpar v osobním dopise před svým odjezdem do Říma 4. prosince 1937, kde se píše: "„Když posvátný český Sion v těžkých poválečných dobách byl vinou krutých poměrů smutně ochuzen, když k štědrému vždy Strahovu chudina marně vztahovala ruce prosebné, když krásné jeho chrámy a ústavy chátraly, tenkráte se zkušeností moudrého hospodáře a s láskou věrného syna ujal jste se pokleslého jmění a hospodářství milovaného řádu, a neúnavnou prací, neumdlévající vytrvalostí, záviděníhodnou houževnatostí a nesčetnými intervencemi jste docílil toho, že Premonstráti čeští se mohou bez trapných starostí o hmotné postavení věnovati plně svému vznešenému úkolu, chudina s důvěrou nikdy nezklamanou se obrací opět k bílým synům sv.Norberta a chrámy Premonstrátů se zaskvěly v dřívějším lesku a kráse. Za to vše, co jste s takovým úsilím a výsledkem vykonal pro hospodářské zotavení a povznesení nejen svého vlastního řádu, ale i jiných řádů pražských, i za Vaši vzácnou věrnou synovskou oddanost k jeho Milosti šlechetnému nejdůstojnějšímu panu opatovi dr. Methodu Zavoralovi, Vám vzdávám upřímné a srdečné díky... Na důkaz mé vděčnosti a uznání za tuto Vaši všechnu práci a neúnavné úsilí přijměte ode mne vrchnopastýřské požehnání, jež Vám s radostným srdcem udílím…“"