Top 10 similar words or synonyms for síťokřídlí

NotFoundError    0.789

Top 30 analogous words or synonyms for síťokřídlí

Article Example
Síťokřídlí Většina síťokřídlích jsou teplomilné druhy. Síťokřídlí jsou suchozemský hmyz s výjimkou larev vodnařkovitých, které žijí jako parazité vodních hub. Larvy pakudlanek se živí parasiticky v kokónech pavouků nebo vos jejich vajíčky a čerstvě vylíhlými jedinci. Larvy mravkolvů žijí na dně vyhrabaných nálevkovitě tvořených děr v písku, do kterých chytají hmyz, především mravence. Některé další čeledi (např. zlatoočkovití) se živí mšicemi. Larvy tráví svou kořist tak že do ní vstřikují trávicí šťávy a pak ji vysávají, což se nazývá mimotělní trávení. Dospělci se živí také dravě, hlavně hmyzem (např. mšicemi, mouchami).
Síťokřídlí Síťokřídlí ("Neuroptera") jsou řád dravého hmyzu s proměnou dokonalou. Svým vzezřením tvoří velmi různorodou skupinu, patří sem na první pohled velmi odlišné druhy jako např. pakudlanky, ploskorozi nebo mravkolvi. Rozšířené jsou především v tropech a subtropech, ale některé druhy zasahují až do polárních oblastí. Po celém světe je známo asi 7000 druhů, v Česku přes 70.
Síťokřídlí Síťokřídlí se vyvíjejí proměnou dokonalou. Vajíčka s tenkou stopkou klade většina samiček jednotlivě nebo ve skupinách na rostliny nebo větvičky. Některé čeledi (mravkolvi) kladou vajíčka do země. Larva se líhne po 4 až 21 dnech, někdy i více. Délka života larev je dost odlišná, muže to být od 14 dnů (denivkovití) do dvou let (mravkolvovití, ploskorohovití). Larva se zakuklí po třech vývojových stupních, jen výjimečně po čtyřech (pakudlanky). Z kukly se líhne dospělec do několika dnů. Při kopulaci nejčastější sedí sameček vedle samičky a předává jí spermatofór. Dospělec žije většinou krátce, ale jsou i druhy které přezimují jako dospělci.
Síťokřídlí Síťokřídlí mají velmi rozmanitý vnější vzhled, ale jejich tělo je vždy štíhlé. Většinou je zbarveno nevýrazně a jeho povrch je velmi jemný. Dosahují délky od 2 do 75 mm. Na malé hlavě jsou výrazné velké polokulovité složené oči. Jednoduchá očka (ocelli) mají jen dvě čeledi (strumičníkovití a "Dilaridae"). Tykadla jsou umístěna mezi očima a jsou většinou dlouhá a tenká, někdy zakončené paličkou (ploskorozi). Ústní ústrojí je kousací. Hruď se skládá ze tří vzájemně pohyblivých podobných článků, kdy předohruď je velmi pohyblivá. U čeledi pakudlankových je předohruď výrazně prodloužená, podobně jako u dlouhošíjek. Křídla mají velmi složitou žilnatinu (odtud pochází jméno řádu), většinou jsou čirá, občas se skvrnami, ale někdy i pestře zbarvená (ploskorozi). Křídla mají různé tvary a při letu jsou převážně nespojené. Nohy jsou běhavého typu. U pakudlanek je přední pár nohou přetvořen na loupeživé končetiny, kterými uchvacuje kořist podobně jako kudlanky. Rozpětí křídel může dosahovat od 5 do 75mm. Zadeček má 10 článku, jen čeleď zlatoočkovití má 9 článku.
Síťokřídlí Ještě víc než u dospělců platí u larev, že jsou v rámci tohoto řádu druhy velmi odlišného vzhledu. Tělo můžou mít tlusté i tence protáhlé. Ústní ústrojí mají vždy kousavé s velkými kusadly. Nohy mají většinou dlouhé a velmi pohyblivé.
Síťokřídlí Larva si vytváří kokon, ve kterém se zakuklí. Na kukle jsou zřetelně vidět končetiny, křídla i tykadla budoucího dospělce.
Alexander Mocsáry Během svého života pracoval jako kurátor sbírek v Maďarském národním muzeu. Popsal mnoho nových druhů hmyzu, hlavně z řádu Blanokřídlí ("Hymenoptera"). Zabýval se i řádem Síťokřídlí ("Neuroptera").
Proměna (biologie) Dokonalou proměnu prodělávají vosy, včely, mravenci, dvoukřídlí, brouci, denní i noční motýli, chrostíci, blechy, síťokřídlí a srpice. Dokonalá proměna umožňuje larvě specializovat se na výživu a imagu na rozmnožování a hledání nového teritoria.
František Klapálek Narodil se roku 1863 v Lužích (dnes okres Chrudim, Pardubický kraj). Po skončení základní školy vystudoval gymnázium v Litomyšli, později studoval přírodní vědy na Karlově univerzitě. V entomologii se věnoval hlavně řádu chrostíci ("Trichoptera"), síťokřídlí ("Neuroptera") a brouci ("Coleoptera"). Spolu s dalšími 19 entomology byl zakládajícím členem České společnosti entomologické, která byla založena dne 17. ledna roku 1904 v Praze. Stal se prvním předsedou této společnosti. Do funkce místopředsedy byl tehdy zvolen Napoleon Manuel Kheil. Jako významný znalec hmyzu byl známý po celém světě. Byl autorem prvního českého překladu knihy Charlese Darwina: "O původu druhů...". Zemřel roku 1919 v Praze - Karlíně.