Top 10 similar words or synonyms for kunderova

dramatizaci    0.547955

dramatizace    0.522544

sekory    0.515256

shakespearova    0.504554

dostojevského    0.490318

goethova    0.484962

brechta    0.481630

zfilmovaná    0.480610

sebraných    0.480511

kundery    0.479340

Top 30 analogous words or synonyms for kunderova

Article Example
Po zarostlém chodníčku Některé části byly použity jako hudební podklad filmové verze Kunderova románu "Nesnesitelná lehkost bytí". Leoš Janáček je jeden z Kunderových oblíbených skladatelů.
Nesnesitelná lehkost bytí (film) Nesnesitelná lehkost bytí je americká filmová adaptace Kunderova stejnojmenného románu z roku 1988. Režíroval ho Philip Kaufman, hlavní role obsadili evropští herci a většina natáčení proběhla ve Francii.
'68 Publishers Začalo vydávat jak české originály, tak anglické překlady děl Škvoreckého ("Prima sezóna", "Zbabělci", "Konec nylonového věku", "Tankový prapor" - první vydaná kniha tohoto nakladatelství v roce 1971). Poté i knihy českých a slovenských autorů, tehdy v Československu zakázaných. Díky tomu vznikla možnost, aby se knihy zde vydané dostaly do komunistické vlasti. V roce 1985 vyšla u '68 Publishers Kunderova "Nesnesitelná lehkost bytí".
Paul Éluard Během druhé světové války byl členem francouzského hnutí Résistance. Bojoval také svými básněmi, např. Svoboda (1942), nebo Les sept poèmes d'amour en guerre (1944). V roce 1942 se stal členem Francouzské komunistické strany, což mělo za následek jeho odklon od surrealismu. Později dokonce vyzdvihoval Stalina a prohlášením "„mám dost práce s nevinnými, kteří prokazují svoji nevinnost, než abych měl čas na vinné, kteří se přiznali“" veřejně odsouhlasil popravu Kunderova přítele Záviše Kalandry (1950).
Diskuse o českém údělu Na Kunderův esej zareagoval v časopise Tvář (č. 2/1968) Václav Havel polemickou statí "Český úděl?", v níž ironizuje Kunderův patos a význam liberalizčního pokusu hodnotí mnohem střízlivěji. Podle Havla v případě Kunderova článku "„máme co činit s jakousi novou a velmi líbivou variantou jakési staré a velmi krátkozraké kamufláže“." Kundera, "„byť by se stokrát oháněl kriticismem," (...) "od kritiky uniká k iluzi.“" Podle Havla, "„budeme-li si namlouvat, že země, která chtěla zavést svobodu slova – cosi, co je ve většině civilizovaného světa samozřejmostí – a která chtěla zabránit zvůli tajné policie, stanula kvůli tomu ve středu světových dějin, nestaneme se vážně ničím jiným než samolibými šmoky, směšnými se svým provinciálním mesianismem!“"
Erland Josephson Erland Josephson (15. červen 1923, Stockholm – 25. únor 2012, Stockholm) byl švédský herec, režisér a spisovatel. Proslavil se zejména ve snímcích svého blízkého přítele Ingmara Bergmana, s nímž spolupracoval i na dvou scénářích k jeho filmům. Byl hlavním bergmanovským hercem 70. let, celkem hrál ve čtrnácti jeho filmech - "Det regnar på vår kärlek" (1946), "Till glädje" (1950), "Ansiktet" (1958), "Nära livet" (1958), "Vargtimmen" (1968), "En passion" (1969), "Viskningar och rop" (1972), "Scener ur ett äktenskap" (1973), "Trollflöjten" (1975), "Ansikte mot ansikte" (1976), "Höstsonaten" (1978), "Fanny och Alexander" (1982), "Efter repetitionen" (1984), "Larmar och gör sig till" (1997) a "Saraband" (2003). V 80. letech ho obsazoval i Andrej Tarkovskij: "Nostalghia" (1983), "Offret" (1986). Hrál i v adaptaci Kunderova románu "Nesnesitelná lehkost bytí" z roku 1988.
Zatčení Miroslava Dvořáčka Šéfredaktor "Respektu" Martin M. Šimečka to v doprovodném komentáři rozvedl: „Možná není náhodou, že právě udání hraje tak velkou roli v části Kunderova díla. Udání je hybnou silou děje jeho prvního románu "Žert" (1967), příběhu studenta, který poté, co ho udá přítel kvůli ironickému vzkazu na pohlednici, vyletí ze školy, několik let musí pracovat v dolech; [...] Udání (zrada) je hlavním tématem Kunderovy poemy "Poslední máj" (1955)“ (de facto zveršování "Reportáže psané na oprátce" s důrazem na faustovský motiv, kde komisař gestapa Böhm nabízí Fučíkovi život a výhody, začne-li spolupracovat), „udání rozhýbe zápletku [...] hry "Majitelé klíčů" (1963) atd. Je tedy možné, že Kundera se k svému hříchu doznával psaním příběhů, v nichž bez slitování vrhal své postavy do soukolí zrady a velkých dějin.“ Další média v podobném srovnávání pokračovala.
Městské divadlo Brno I v období devadesátých let dvacátého století až do současnosti se divadlo stále zabývá kvalitní činoherní produkcí. Produkuje hry jako "Betlém", "Brouk v hlavě", "Dokonalá svatba", "Charleyova teta", "Dobře rozehraná partie", "Zkrocení zlé ženy", "Sluha dvou pánů", "Škola základ života" až po "Sugar! (Někdo to rád horké) nebo Tři sestry". Roku 2007 byla oceněna inscenace "Smrt Pavla I." v režii Hany Burešové "Cenou Alfréda Radoka". Roku 2012 měla premiéru Kunderova hra "Jakub a jeho pán", která byla označena dobrým neokázalým a herecky koncentrovaným divadlem. V listopadu roku 2013 se s touto hrou divadlo představilo v pařížském divadle Le Théâtre de l’Alliance française, kde ji zhlédl, kromě čtyř set diváků, i samotný autor Milan Kundera se svou ženou.
Milan Kundera Právě když se otevírala možnost jeho návratu do české kultury i vlasti (perestrojka, Sametová revoluce), Kundera se rozhodl, že musí češtinu (i českou tematiku) definitivně opustit. Román "Nesmrtelnost" byl posledním titulem, který napsal česky (ačkoliv vyšel nejprve ve francouzštině v překladu Petra Kussiho, který ho překládal přímo z Kunderova rukopisu). Současně jde o první román, v němž se česká tematika neobjevuje. A opětovně s románem slavil úspěch. Kundera tentokrát obrátil svou pozornost k Západu a začal analyzovat jeho stinné stránky (dosud se západní čtenář mohl domnívat, že koneckonců mluví hlavně o totalitě za železnou oponou). Za pomoci pojmů jako „imagologie“ (moc obrazů, která na Západě nahradila moc ideologií, je však stejně manipulující a ničivá) Kundera vystoupal na svůj románový i filozofický vrchol.