Top 10 similar words or synonyms for freudovské

hermeneutiky    0.704421

dekonstrukce    0.692383

fenomenologické    0.684001

hegelovy    0.674204

dialektické    0.659599

hermeneutická    0.658431

gestaltismu    0.653472

epistemologie    0.652065

hermeneutikou    0.649212

racionalismu    0.647072

Top 30 analogous words or synonyms for freudovské

Article Example
Regrese V psychologii a psychoanalýze je regrese klasický pojem freudovské psychoanalýzy, později užívaný i mimo její kontext. Může znamenat:
Pohádka Mnoho pohádek bylo podrobeno Freudovské psychoanalýze, Jungovské analytické psychologii a dalším psychologickým analýzám, aniž by se některá z interpretací ujala jako definitivní. Tyto analýzy byly kritizovány za to, že přikládaly příliš velký význam motivům, které ve skutečnosti nejsou integrální částí příběhu.
Sigmund Freud Ovlivnil řadu filmařů, k freudovské inspiraci se hlásili třeba Luis Buñuel či Alfred Hitchcock. Za typicky freudovský je považován Hitchcockův snímek "Vertigo", ale filozof Slavoj Žižek upozornil na to, že i dům hlavního hrdiny v "Psychu" je strukturován dle freudovského modelu: sklep reprezentuje Id, první patro Ego a 2. patro Supergo.
Human Accomplishment V letech 1850 - 1950 měl "accomplishment" tendenci klesat - což je zajímavé, přihlédneme-li k obrovskému rozšíření vzdělání v této době. Snižování množství vědeckých vynálezů se podle knihy postupem času stává nevyhnutelné, protože vzrůstající komplexita vědeckého poznání nedovoluje učinit tolik nových vynálezů, které by nevyžadovaly předchozí znalosti. Murray věří, že v umění ke zpomalení rozvoje došlo v důsledku ztráty víry ve smysl života a důležitost jednotlivce, a to zejména v post-freudovské době.
Sexuální revoluce Zavedení pojmu sexuální revoluce je připisováno psychoanalytikovi Wilhelmu Reichovi, který tak nazval i svou knihu. Reich, představitel freudovské "levice", vnímal osvobození sexuality a sexuální energie politicky, věřil, že průlom na rovině sexuální povede i k osvobození společenskému. (Na to v 60. letech navázal např. Herbert Marcuse) Za mezník sexuální revoluce na rovině ideové bývá někdy též považována teoretická práce sexuologa Alfreda Kinseyho v 50. letech 20. století. V sociologickém smyslu je však sexuální revoluce jako sociální fenomén spojována spíše až se 60. lety.
Sigmund Freud Freud své nové poznatky zformuloval v letech 1900 až 1905 v několika zakladatelských spisech: Ve "Výkladu snů" definoval nevědomí a oidipovský komplex, ve "Třech pojednáních o sexuální teorii" definoval libido a jeho vývoj (orální a anální stadium) a také dětskou sexualitu. Roli sexuality v neuróze popsal především v tzv. případu Dory. ("Zlomek analysy případu hysterie") Základní model z "Výkladu snů" pak rozvinul ve dvou populárních pracích "Psychopatologie všedního života" (tzv. „freudovské přeřeknutí“) a "Vtip a jeho vztah k nevědomí", kde využil svou rozsáhlou sbírku anekdot, zejména židovských.
Přeřeknutí Přeřeknutími se zabýval již v 8. století arabský lingvista Al-Ki-sai v knize "Chyby lidí", a to z hlediska vývoje jazyka. Vídeňský psychiatr Sigmund Freud v knize "Psychopatologie všedního života" (1901) chybné úkony (mezi nimi například zapomenutí, přepsání, přeslechnutí či přeřeknutí) zkoumá jako projevy potlačených nebo vytěsněných myšlenek. V tomto smyslu se užívá termín freudovské přeřeknutí (lapsus). Zvláštní pozornost vzbuzují přeřeknutí, jimž se do řeči bezděčně dostane pohoršivé slovo. Dnešní psycholingvisté (např. Viktoria A. Fromkinová, Merril F. Garrett, Sheri Wellsová-Jensenová) z přeřeknutí získávají poznatky o produkci řeči. V politologicky zaměřené psychologii a publicistice bývají sledována přeřeknutí politiků jako náznak možné přetvářky, lži nebo taktiky.
Daseinsanalýza Daseinsanalýza nebo též v češtině analýza pobytu je směr psychoterapie, založený Ludwigem Binswangerem a Medardem Bossem jako vymezující se vůči klasické freudovské psychoanalýze a na základě filosofie Martina Heideggera. Na jedné straně sice usiluje o docenění Freudových objevů, avšak zároveň o revizi striktně materialistické filosofie, ze které Freud vycházel, vymezuje se vůči psychoanalýze a analytické Jungově psychologii. Daseinsanalýza reviduje pojmy nevědomí a nevědomých mechanismů a též proces terapie a metodu výkladu snů. Klíčovým se pro daseinsanalýzu stává ústřední pojem Heideggerovy filosofie, "dasein" (v češtině pobyt), ze kterého si bere též svůj název. Daseinsanalýza svým zaměřením staví na zachování původních a přirozených lidských skutečností, zkušeností a hodnot a zároveň podněcuje k obnově lidské svobody a odpovědnosti. Jejím cílem není klientovo přizpůsobení, ale „naplnění jeho bytí“. Terapie ho má přivést k poznání a plnému využívání vlastních možností.
Anna Freudová Freudová navázala především na otcovu práci "Já a Ono" z roku 1923. Svou pozornost nejprve soustředila na problém, jaké obrany užívá Ego v analytickém procesu vůči impulsům z Id, které psychoanalytická technika probouzí a vyvolává. Úkolem analytika bylo podle Freudové především interpretovat tyto obrany, odhalit je pacientovi, tím je zlikvidovat a přimět ho tak k náhledu, jaký pudový impuls ho vlastně trápí. Problém je, že některé obrany Ega jsou nevědomé, a také že některé obranné techniky jsou vrostlé přímo do charakteru člověka. Proto se interpretace soustřeďuje především na tyto aspekty Ega, a proto také se psychoanalýza vlivem Freudové pozvolna přetransformovala na ego-psychologii, neboť pudový impuls - původní předmět zájmu freudovské psychoanalýzy - prakticky zcela ustoupil do pozadí. Vrůstání obran do charakteru také umožnilo přesun pozornosti analytiků k normální osobnosti, klasická freudovská analýza se soustřeďovala naopak na psychopatologii. Své poznatky o obranách Ega Freudová shrnula především do přelomové práce "Ego a obranné mechanismy" z roku 1936. Zde rozlišila 10 základních obranných technik Ega:
Hlubinná psychologie Psychoanalýzu založil Sigmund Freud (1856-1939), který zkoumal vztah mezi minulými zkušenostmi člověka a jeho současnými problémy (upozorňuje tím na vliv nevědomí na chování člověka). Vyvinul také psychoterapeutickou metodu psychoanalýzy = léčebné metody, která má za úkol odstranit psychické poruchy, zejména neurózy. Vychází z toho, že psychika pracuje s konstantní energií - musí dojít k jejímu vybití přirozenou cestou - pokud tak není učiněno, vznikají traumata, která je třeba léčit. Podstatou psychoanalýzy je převedení těchto traumat z nevědomí do vědomí. Probíhá přirozenou formou na základě řízeného dialogu pacienta s psychoanalytikem. Podle Freuda je člověk vystaven pudům jako základním determinantům svého chování a to zejména pudu sexuálnímu, agresivnímu či pudu sebezáchovy. Dále tvrdil, že nevědomí má klíčový vliv na naše chování. Mezi důležité ukazatele nevědomých procesů patří sen, tzv. freudovské přeřeknutí, vtip a tzv. chybné úkony. Freud definoval jeden z prvních modelů struktury osobnosti: ego (vědomé já) filtruje požadavky id (pudové části osobnosti) a superega (nadjá, morálka a svědomí získaného výchovou). Zabýval se také teorií snů - do nich podle Freuda člověk promítá své neukojené touhy a přání, protože je oslabena cenzura ega vůči id.