Top 10 similar words or synonyms for achaimenovský

sásánovský    0.741182

násiruddín    0.704269

isaakios    0.695665

šáhruch    0.687749

chediv    0.682836

šešonk    0.681316

childerich    0.676917

parthský    0.673277

akkadský    0.672767

údělný    0.672290

Top 30 analogous words or synonyms for achaimenovský

Article Example
Dareios III. Dareios III. Kodomannos (řecky "Δαρείος", "Dárajavauš" [  ]; kolem 380 př. n. l. – 330 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 336–330 př. n. l. Jeho otcem byl Arsanés, vnuk krále Dareia II., matkou Sisygambis, dcera Artaxerxa II. Dareios III. byl poslední achaimenovský král, který ovládal celou říši, jeho krátkodobý nástupce Béssos (užívající jako král jména Artaxerxés IV.) měl v moci již jen východ monarchie.
Satrapie Názory odborníků na dobu vzniku achaimenovské správní struktury se značně rozcházejí. Někteří badatelé věří Hérodotovu výkladu, že satrapie vytvořil třetí achaimenovský král Dareios I., jiní soudí, že musely existovat již mnohem dříve, snad už za časů zakladatele perské říše Kýra Velikého (559 – 530 př. n. l.). Předmětem debat je i jejich počet a rozloha, protože detailní popis členění říše se dochoval až z dob makedonské nadvlády po roce 330 př. n. l.
Parthové Arsakovci v průběhu 2. století př. n. l. dobyli na Seleukovcích celý Írán i Mezopotámii a začali užívat starý achaimenovský titul „král králů“. Na dalších tři sta let se stala parthská říše nejen nespornou velmocí na Předním východě, ale i jedním z protihráčů rodícího se římského impéria. Konflikty s Římem jsou také nejlépe zdokumentovanou částí parthských dějin, neboť jim z pochopitelných důvodů věnovali pozornost řecko-římští spisovatelé (Crassova porážka u Karrh je z bitev, které spolu Římané a Parthové svedli, patrně nejznámější).
Novobabylonská říše Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530). V době svého největšího rozkvětu zahrnoval dnešní Irák, jihovýchodní Turecko, Sýrii, Palestinu, Jordánsko a severozápadní část Arabského poloostrova.
Starověký Orient Perská říše se už dále nepokoušela územně expandovat. Královská moc postupem doby zeslábla a říše se pozvolna propadala do stále větší nestability. Satrapové přestali respektovat moc achaimenovských králů a některé oblasti, jako například Egypt, získaly opět svobodu. Posledním významným velkokrálem achaimenovské říše byl Artaxerxés III., který ještě jednou obnovil někdejší perskou moc. Po jeho zavraždění v roce 336 př. n. l. se perská říše stala kořistí dobyvatelského tažení Alexandra Velikého. Poslední achaimenovský král, Dareios III., byl připraven o život svým poddaným v roce 330 př. n. l.
Persepolis Persepolis (staropersky "Pársa", novopersky تخت جمشید/پارسه, "Tacht-e Džamšíd") je název starověkého města v dnešní íránské provincii Fárs, antické Persidě. Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše, spolu s ní však významné správní a ceremoniální funkce i nadále plnily starší rezidence Susy a Pasargady. Zakladatelem města, ležícího přibližně 40 km od dnešního Šírázu, byl třetí achaimenovský velkokrál Dareios I.; přesný rok založení není znám (většinou se udává rozmezí let 518–515 př. n. l.). Moderní název Tacht-e Džamšíd ("Džamšídův trůn") je odvozen od jména legendárního krále Džamšída, starověký název Persepolis ("Město Peršanů") je pořečtěnou formou staroperského Pársa.
Sásánovská říše Z náboženského hlediska byl sásánovský stát mnohem méně tolerantní nežli stát parthský či dokonce achaimenovský. Již od 3. století docházelo stále ke konfliktům mezi zarathuštrovským kněžstvem, podporovaným králem, a jinověrci, především křesťany. Důvodem byla určitá institucionalizace zarathuštrismu (vznik strukturované hierarchie, od prostých mágů až po nejvyššího móbada) a prosazení křesťanské víry v sousední římské říši, jejíž vladaři se pokládali za hlavu všech křesťanů (caesaropapismus). Pronásledování a diskriminace ustaly v Persii až v druhé polovině 5. století, kdy se křesťanští poddaní velkokrále dostali do schizmatu s konstantinopolskou ortodoxií (nestoriánství) a Sásánovci tak získali "svou vlastní" církev, nezávislou na Římu.
Achaimenovská říše Achaimenovská říše (neboli stará perská říše) vytvořená výboji Kýra Velikého (559–530 př. n. l.) a jeho syna Kambýsa (530–522) je tradičně považována za stát, završující rané období vývoje politické organizace na Předním východě. Na místě médské, lýdské, babylónské a egyptské říše se objevil jeden mocný celek, slučující v sobě řadu odlišných tradic, etnických jednotek, náboženských zvyklostí. V roce 486, když umíral třetí achaimenovský panovník Dareios I., náležela k říši část Balkánu a Střední Asie, celá Malá Asie, Sýrie, Palestina, Egypt a Mezopotámie a konečně íránské kraje až k hranicím Indie. Tento rozlehlý stát byl od sklonku 6. století rozdělen na územní jednotky spravované místodržiteli (tzv. satrapy), kteří si vydržovali vlastní dvůr a byli odpovědni pouze králi. Na některých místech ponechali Peršané moc v rukou lokálních dynastií, takže o jednotě správy nemůže být ani řeči.